středa 16. září 2015

Jak se vyrovnat s chaosem



S novou prací, novým časovým režimem a novou životní fází se do mého života pomalu vkradl chaos. Psychologové, hlavně tedy ti spíše terapeuticky zaměření, jsou dle mého pozorování, od přírody tak trochu chaotici. Můj kamarád tomu říká "být optimálně zmaten". 

V mém případě se z chaosu stala anarchie, která začala nenápadně - změnami v mém pracovním životě. Každá práce je v začátcích náročná a schodou okolností ta moje byla v tomto období náročná i časově. Po nějaké době, když jsem měla chvilku klidu, jsem si uvědomila, že v bytě nemůžu nic najít, že nám skoro vše došlo a že vlastně zrovna teď sedím obklopena nepořádkem. Začala jsem zapomínat a některým přátelům jsem nezvládla ani odpovědět na jejich zprávy. A tak jsem se začala snažit vymslet, co s tím. I když jsem se nechtěla nechat zahltit a pozorovat tuto situaci tak trochu zhora, chtělo to přeci jen zkvalitnit time management... a to není úplně moje silná stránka. Nebylo tak zbytí a dovolená se stala nutností. Potřebovala jsem od všeho na chvilku ustoupit a podívat se na to z dálky. Na 11 dní jsem se zcela odstřihla od jakékoliv psychologické práce, úspěšně jsem ignorovala maily a zabředla do brakové literatury. Hovory o zcela nepsychologických věcech jsem si užívala jak nikdy v životě.


Vložený obrázek 2


Zpět jsem se vrátila s plně načerpanými silami a plánem na efektivnější plánování veškeré práce. První krok spočíval zatím v synchronizaci papírového a elektronického diáře. Krok další je vytvoření přehledného a bezpečného prostředí, do kterého se mohu v případě potřeby uchýlit. Ten nejtežší, krom mě, zatím teprve čeká a to nenechat se zahltit prací a držet si přirozeně hranice. Nejdůležitější ovšem bylo uvědomit si, co se děje a dovolit si od toho všeho na chvíli poodejít. 

Věřím tomu, že situace bezbřehé zmatenosti a chaosu může potkat občas každého z nás a nedá se to předem očekávat a někdy ani předem vyhnout. V takových chvílích si můžeme vybrat, zdali se necháme dál válcovat, nebo trochu změníme přístup. 

Pokud se rozhodneme jít druhou cestou, a to že se nenecháme převálcovat, velmi účiným nástrojem je dát si STOPku, během které si můžeme rozmyslet, jak se zachováme dál. STOPka je úžasný nástroj v tom, že může trvat od pár vtěřin až po X týdnů, prostě je to čistě individuálně na vás, co zrovna v danou chvíli potřebujete. Ale je to velmi příjemný pocit si říct: "STOP". 

Chaos může postihnout jakoukoliv ze složek vašeho života, ať už je to rodina, vztahy, přátele či práce. V případě chaosu v práci považuji za nutnost pokusit se udržet funkční řád v dalších oblastech vašeho života, hlavně ve vztahové či rodinné sféře, která je často velmi důležitým stabilním základem v našem životě. A pokud si nedáte pozor, chaos velmi rád napadne celý váš svět a vy se budete cítit ztracení, nešťastní a přepracovaní. Můžeme tak být jen rádi, že i s těmito věci, se dá něco dělat, pokud sami sebe dostatečně vnímáme.

Co vy už jste někdy byli až pouši v chaosu? Jak jste se s ním vypořádali, nebo vypořádáváte? Umíte si dopřát ten luxus vystoupit z rozjetého vlaku?

Míša