úterý 7. dubna 2015

Strach ze změny

Nyní můžete mé články sledovat i na webu  http://www.seberozvijeni.cz. Ale nepřijdete o ně ani na blogu.

„Změna je nebezpečná, protože představuje krok do neznáma.“  (Susan Howard)
Pokud má v mém životě dojít k nějaké změně a nejedná se zrovna o to, že jsem se rozhodla změnit značku parfému, vždycky cítím zvláštní směsici radosti, strachu a někdy i úzkosti. Ty momenty, kdy se na chviličku zastavíte přede dveřmi, abyste se zhluboka nadechli, protože za nimi čeká plná posluchárna lidí, které jste nikdy neviděli. Chvíle, kdy sedíte v bytě plném krabic, které vám za chvíli stěhováci odvezou. „Jaké to tam bude?“, „Najdu si nové přátele?“, „Nebudu tam sama?“. Ty chvíle, než do toho skočíte, ty jsou někdy pořádně děsivé.

Lidé se velmi často diví, proč týrané ženy neopustí násilníka. Někdy je začnou obviňovat a přestanou se o ně strachovat, protože taková žena si to vlastně zaslouží. Je těžké pochopit, že někdy je strach ze změny tak obrovský, že se zdá, jako lepší varianta zůstat v tom, v čem jsme nyní, protože to dobře známe a víme, co se bude dít. Tak moc může být strach ze změny někdy svazující, tak, že riskujeme i vlastní život a důstojnost.
A tak, i když jsme hodně nespokojení, v našich životech zůstává vše při starém. Je nebezpečné dát výpověď v práci, protože by to mohlo znamenat existenciální problémy. Je složité opustit manžela, protože jak by bylo po tolika letech bez něj vůbec možné žít. Život v nespokojenosti pak doslova požírá naši spokojenost, štěstí a sebevědomí.
Někdy dokonce koketujeme s tou lákavou myšlenkou jít a udělat to, přestat dělat to, co nás ničí a dopřát si ten luxus, cítit se šťastný a naplněný. Většinou nás k tomu dovede ale až velká krize. Když se ony situace vyhrotí do takové míry, že už je není možné unést, tehdy se nejčastěji rozhodneme ke změně. A co teprve, když se rozhodnete změnit svůj život? Že to, jak se cítíte, se vám prostě nelíbí - to je teprve krok do neznáma.
Lidé často říkají: „Já na tom nejsem tak špatně, abych musel chodit k terapeutovi, nejsem blázen“. Ale jít a rozhodnout se tuhle cestu vyzkoušet, to chce pořádnou odvahu. Vím to, zažila jsem si to. Odvahu k tomu chtít se cítit lépe a být spokojenější se svým vlastním životem. Jednou z možností jak začít změnu, může být třeba i návštěva terapeuta, jako první krok k tomu, co chcete. Každý na změnu prostě nemá odvahu.
A co vy?
Máte ji?

Míša